Otázky typu: Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním sporů českých stavů s panovníkem? Muselo se Rakousko-Uhersko v roce 1918 rozpadnout? Co kdybychom se v roce 1938 bránili? Existovalo jiné vyústění roku 1968? a další si klade jistě každý, kdo se zajímá o naše dějiny. Přední čeští historici a publicisté (J. Rak, I. Čornejová, V. Vlnas, P. Placák, L. Velek, T. Zahradníček, B. Ferenčuhová, Z. Zeman, J. Rajlich, P. Koura, J. Hrbek, P. Kosatík, J. Láník, P. Pithart, A. Gjuričová, J. Kubík a M. Musil) se společně pokoušejí odpovědět na otázku: Co kdyby některé události v našich dějinách dopadly trochu jinak?
Úspěšný titul Virtuální dějiny, ve kterém se známí světoví historici zabývají kontroverzním tématem “co kdyby”, byl inspirací i pro skupinu předních českých historiků. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním sporů českých stavů s panovníkem? Muselo se Rakousko-Uhersko v roce 1918 rozpadnout? Co kdybychom se v roce 1938 bránili? Jak by vypadal poválečný vývoj Československa bez odsunu Němců? Existovalo jiné vyústění Pražského jara v roce 1968 než sovětská invaze? To je jen několik otázek, které si nepochybně klade každý, kdo se jen trochu zajímá o naše dějiny.

Monumentální spis renomované italské autorky, zachycující pět století brazilského literárního vývoje od objevení Portugalci až do konce 20. století, je největším evropským dílem věnovaným brazilské literatuře. Stegagno Picchiová v něm čtenáři svěže a s vtipem předkládá originální evropský pohled na literaturu největší latinskoamerické země, v níž dnes žije bezmála 200 milionů obyvatel. Důraz přitom klade na brazilský „styl“, který nalézá ve zvláštních tematických konstantách brazilské literatury (indián, vyprahlé vnitrozemí, tropická příroda) stejně jako ve způsobech, jimiž tato literatura pojednává náměty univerzální. Kniha, obsahující četné ukázky probíraných literárních textů, je opatřena obsáhlou bibliografií, slovníčkem některých brazilských termínů a soupisem knižně vydaných brazilských děl v českých překladech. Přeložily Vlasta Dufková, Šárka Grauová, Anežka Charvátová a Irena Kurzová.

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou – literaturou. Krok za krokem můžeme sledovat, jak blízké soužití se slovem provází Jaroslava Meda od dětství až do dnešní doby. Medovy vzpomínky jsou cenným svědectvím o osobnostech, s nimiž se v životě setkal. V uhrančivém autorově vyprávění před námi vystupují Jakub Deml, Ivan Diviš, Bedřich Fučík, Ladislav Fuks, Josef Istler, Jiří Kolář, Ludvík Kundera, Ludmila Macešková, František Daniel Merth, Věroslav Mertl, Ladislav Novák, Suzanne Renaudová, Václav Renč, Bohuslav Reynek, Ivan Slavík, Josef Suchý, Jaroslav Šerých a další. Knihu lze chápat jako doplnění Medových literárních esejů – na rozdíl od odborných prací zde může popustit uzdu pocitům, dojmům, sympatiím či odlehčeným historkám. V neposlední řadě jsou jeho vzpomínky také svědectvím o pohnuté době čtyřicetiletého komunistického panství, v němž byla právě jeho osudová láska tak často znásilňována, falšována a umlčována.

Che fai? Copato?